Jak se zorientovat při výběru dalekohledu?

Ač to zní neuvěřitelně, první dalekohled spatřil světlo světa už před více než 400 lety, přesněji 2. října 1608, kdy si ho nechal jako svůj nový vynález patentovat holandský optik Hans Lippershey. O rok později toho využil i slavný italský vědec Galileo Galilei a pomocí zdokonaleného dalekohledu učinil spoustu jedinečných objevů, jako jsou např. Jupiterovy měsíce nebo skvrny na Slunci. Bohužel si při pozorování Slunce nechránil zrak a následkem toho oslepl. Dalekohled dále zdokonalil např. Johannes Kepler.

Mluvíme samozřejmě o dalekohledech využívaných zejména v astronomii, pro pozorování nejrůznějších objektů a jevů na obloze. Bez tohoto objevu by však nebyly vyráběny ani klasické binokulární dalekohledy (binokulární - pro obě oči), které používáme v běžném životě, např. v přírodě, při outdoorovém sportu, yachtingu, při pozorování zvěře, na sportovních utkáních, ale nakonec i při pozorování noční oblohy. Prodávají se už přes 100 let.

Pokud jste se rozhodli, že na výlet či dovolenou si chcete poprvé pořídit dalekohled a zatím nevíte, na co se při nákupu zaměřit a jaké parametry určitě pohlídat, v tomto článku se Vám pokusíme všechny otázky zodpovědět.

Spektiv nebo triedr?

Nyní bude dobré objasnit si základní pojmy. Triedr je pojem označující menší praktické dalekohledy užívané zvláště pro turistiku, u nichž bylo díky užití prizmatických hranolů dosaženo zmenšení konstrukční délky. Spektivy jsou dalekohledy výsuvné, bez užití prizmatických hranolů. Oba druhy patří mezi binokulární dalekohledy (monokulární dalekohledy bychom pro turistické využití rozhodně nedoporučili). Triedr Vám sice poskytne širší zorné pole, a většinou je i kvalitnější díky dobré optice, ale pokud je pro vás rozhodující hmotnost a ne dokonalost obrazu pak zvolte spektivy. Hmotnost optických hranolů triedru je totiž poměrně značná. Je tedy důležité se už v začátcích výběru rozhodnout, které z těchto kriterii je pro Vás stěžejní.

Zvětšení

Zvětšení je asi první věc, která nás ve spojitosti s dalekohledem napadne. Zvětšení dalekohledu je poměr ohniskové vzdálenosti objektivu f1' a okuláru f2'. Orientovat se v nabídce různých možnosti zvětšení nám pomohou dvě číslovky - většinou jsou uváděny jako kombinace 6 x 30 nebo 10 x 50 apod. nebo každá zvláště. Číslo první nás informuje o zvětšení (přiblížení) - vysvětlit hodnotu čísla lze tak, že např. s použitím dalekohledu se zvětšením 10 x vnímáme objekty vzdálené od nás v reálu 1000m pohledem z dalekohledu tak, jako by od nás byly vzdálené pouze 100 m.

Číslo druhé označuje průměr předních čoček objektivu v milimetrech, což znamená, že čím je číslo větší, tím bude kvalitnější obraz. Velké zvětšení je sice efektivní při pozorování vzdálenějších objektů, ovšem zužuje nám také zorné pole (viz níže v článku) - pokud tedy pozorujeme objekty ve velké vzdálenosti, budou se nám hůře hledat díky malému zornému poli. Také nám zaviní ztrátu kontrastu a ovlivní celkovou kvalitu pozorovaného objektu a tak celého obrazu. Pro ruční užití dalekohledu se zachováním vysoké kvality obrazu doporučujeme koupit dalekohled se zvětšením nejvýše 12 x. Za horších světelných podmínek (ráno a večer a také za nepříznivého počasí) doporučujeme použít zvětšení 7x nebo 8x.

Zorné pole a zorné úhly

Zorné pole je pojem pro prostor, který pozorujeme oběma očima, aniž bychom přitom měnili směr pohledu. Jeho velikost se v evropských zemích definuje buď v metrech, v zámoří najdeme označení v yardech a ve stupních - např. v USA nejdeme označení 367` na 1000 yds, čemuž odpovídá evropská hodnota 128 m na 1000 m. U tohoto parametru je důležitá velikost výseče obrazu, kterou lze pozorovat na vzdálenost 1000m. Velké zvětšení nám tedy zorné pole zmenšuje. Dalekohledy s velkým zorným polem bývají označovány jako "širokoúhlé" a užijeme je nejvíc při sportu, v přírodě či myslivosti. Často u tzv. širokoúhlých dalekohledů najdeme zkratku Ww (Weitwinkel).

Světelnost

Světelnost je parametr, který využijeme a oceníme zvlášť za nedostatečných světelných podmínek. Tento parametr se definuje poměrem osvětlení oční sítnice při prostém pozorování a při pozorování dalekohledem. Dále pak sledujeme výstupní pupilu dalekohledu, což je průměr optického svazku vystupujícího z okuláru dalekohledu. Tento průměr lze vypočítat jako poměr průměru objektivu (v mm) a zvětšení dalekohledu. Čili u dalekohledu s parametrem 6 x 20 je tento průměr 3,3 (20/6). Pro nejkvalitnější obraz při pozorování by měla ideálně pupila oka kopírovat výstupní pupilu dalekohledu.

Pupila oka se mění dle vnějšího světla - ve dne na slunci má cca 2 - 3 mm, za šera či v noci 7 - 8 mm. Výstupní pupila oka by tak neměla být nikdy menší než pupila oka - došlo by tak k omezení světelného toku, obraz by byl tmavý a nedostatečný. Tento parametr bychom měli sledovat zvláště, pokud víme,že dalekohled využijeme při nočním pozorování či pozorování objektů za šera. Hodnoty, které jsou u tohoto požadavku dostačující, jsou tedy např. 6 × 20, 8 x 32, pro náročné až 7 x 50.

Zaostřitelná vzdálenost, hmotnost a materiál

Zaostřitelná vzdálenost udává logicky údaj, jak velká je vzdálenost, na kterou dalekohledem můžeme zaostřit. Většinou se v parametrech pro porovnání uvádí jako nejkratší zaostřitelná vzdálenost a je uváděna v metrech. Důležitou roli zvláště pro rekreační využití dalekohledu hraje také jeho hmotnost. Malé kapesní dalekohledy váží 200-300 g, u klasických dalekohledů s průměrem objektivu 30 mm bývá hmotnost kolem 500 g, dalekohledy s objektivy 40 mm váží kolem 650 g a dalekohledy s objektivy o průměru 50 mm mívají hmotnost kolem 800 g. Dalekohledy s vysokou kvalitou optiky a mechaniky mají hmotnost i mnohonásobně vyšší, u těchto však nepředpokládáme běžné využití v přírodě či v běžném životě. Velikost zvětšení nemá samozřejmě na hmotnost dalekohledu vliv.

Na trhu jsou dalekohledy vyrobené z nejrůznějších materiálů od těch levnějších plastových až po moderní materiály. Dříve se tělo dalekohledů vyrábělo z mosazi, dnes však oceníme zejména nízkou hmotnost dalekohledu, proto doporučujeme vybrat spíš např. slitinu hliníku a umělé hmoty či moderní umělé hmoty s plnivy jako je grafit nebo keramika. U hliníku totiž bývají problémy s kompenzací jeho velké tepelné roztažnosti. Zároveň je vhodné vybrat dalekohled s gumovou povrchovou úpravou, aby nám při pozorování neklouzal v rukou.

Příslušenství

Důležitou součástí dalekohledu by mělo vždy být pevné a voděodolné pouzdro, které Váš dalekohled ochrání před poškozením a také umožňuje jeho snadné vyjmutí. Dalekohled je možno také doplnit gumovou ochranou okrajů objektivu, sloužící jako sluneční či dešťová clona. Okulár můžete vylepšit anatomickou gumovou očnicí a krytem proti působení prachu a dešti. Abyste dalekohled mohli nosit na snadno dostupném místě, je nutné vyřešit jeho umístění na batohu či na krku.

Je-li dalekohled připevněn k batohu či nosným popruhům, je zde riziko poškození při odložení batohu, třeba při dopravě. Pro pohotovostní použití je samozřejmě nejlepší nosit dalekohled na krku, pro dlouhodobější přesuny a vycházky je toto však nepraktické. V některých specializovaných prodejnách je k sehnání speciální popruh, díky kterému budete mít dalekohled stále v pohotovosti, ale díky ukotvení pouzdra na dvou popruzích (něco jako "batoh zepředu"), bude nošení dalekohledu pohodlné.

Vybrat vhodný dalekohled si můžete např. na www.fotaky-24.cz.